HC Slavoj Velké Popovice, ml. žáci

TJ Slavoj Zbraslav : HC Slavoj Velké Popovice 52 : 0

publikováno 07.02.2016

Není Slavoj jako Slavoj. Toto derby bylo trochu jednoznačnou záležitostí. Soupeř nebral ohledy na naše kužely a zlehka si potrénoval. Není to žádná tragédie, máme se z čeho poučit.

Jen z velkých proher se rodí

velká vítězství!

Je neděle dopoledne a hráči Slavoje se před Nikolajkou rozcvičují v přípravě na polední mač.

Všude kolem panuje poklidná atmosféra a na stadionu právě končí turnaj 3.tříd.

Dnes zcela jistě zvítězí Slavoj.

V tuto chvíli ještě nikdo z hráčů netuší, že od 12:00 začíná „placený" kolotoč (trénink) ČSLH.

Naši chlapci, většinou odpočatí po jarních prázdninách, se převlékli do černých dresů a plni dojmů z prázdnin se dostavili na první vhazování.

Rozhodčí vhodil, domácí hráč zařadil průměrný rychlostní stupeň ligy mladších žáků a sólový únik proměnil v první branku po šesti vteřinách.

Pravdou je, že naše první pětka se od dopadu kotouče na led nehnula ze svého základního rozestavení na bully.

Nastupuje druhá lajna. Ta se sice na chvilku vymanila ze sevření, ale zbytek svého střídání strávila na kolotoči ve svém obraném pásmu.

Nastupuje třetí formace a obraz hry se nemění a naši hráči odjíždějí se svěšenými hlavami ke své střídačce.

Po sedmém obdrženém gólu se z většiny našich hráčů stávají kužele oblečené do dresů „Popís“.

Což jim bohužel vydrží po celou dobu zápasu.

Jedině snad 04 zapůjčená ze starších žáků snesla měřítko ligy mladších žáků.

Ovšem při jeho ojedinělých sólových akcích to na hřišti vypadalo jak při hře na četníky a zloděje.

Jeden popovický „zloděj“ se vrhl do obraného pásma domácích cestou byl postupně zaskočen jedním, následně druhým, pak třetím a když je prošel tak čtvrtým Zbraslavským „četníkem“.

Jistě se zeptáte proč nenahrál?

No ono nebylo komu, protože naši hráči byli tak zaujati jeho hrou, že v pozicích diváků sledovali jeho marnou Sisyfovskou snahu.

Někteří se nestydět možná mu i zatleskali za jeho osobní odvahu na otevřené scéně.

Skóre podařeně ku radosti domácích narůstalo a naši hoši čekali na „vhozený ručník“.

Ať trenér dělal co mohl, měnil sestavu, brankáře, zastavit domácí „lavinu“ ataků naší svatyně se mu nedařilo.

Jediné v čem se našim borcům podařilo zvítězit bylo díky Vendovi v dovednostních soutěžích.

Ten kryl nařízené trestné střílení!

Tím ani tak nezarmoutil hráče domácích, ale spíš fanoušky jeho týmu, kteří každý gól svého týmu oslavovali posměšným výbuchem smíchu a imitovanou radostí.

Zápas v exhibičním tempu ze strany domácích spěl ke svému konci. Skóre se zastavilo na pro nás rekordní hranici.

Co dodat závěrem?

Rozhodně poblahopřát soupeři k předvedenému výkonu.

Popřát jeho hráčům ročníku 04 hodně úspěchů ve starších žácích a jejich fanouškům hodně takové radosti jako dnes.

Naši hráči by se nad svým výkonem měli zamyslet.

Zamyslet se nad tím, kolik toho dnes na ledě nechali.

Za redakci Z.V.

Upozorňujeme, že tento zápis ze zápasu není názorem trenéra ani členů vedení mladších žáků Slavoje Velké Popovice.