Jak Kozlíci tahali rolbu
publikováno 25.02.2016 (aktualizováno 27.02.2016)
Milé děti, povím Vám pohádku jak Kozlíci tahali rolbu.
Žila, byla malá černozelená rolba.
A když hráli starší žáci, tak po první třetině vjela na led.
Rozhlédla se po stadionu a vyrazila vlevo podél mantinelu.
Objela první kolo, potom druhé kolo, třetí kolo a najednou zjistila, že jí nikdo nesleduje. I řekla si malá rolbička: "Proč, když tady jezdím dokola, mi nikdo nefandí?"
Trošku jí to začalo mrzet a když už jela poslední kolo, rozhodla se, že už dál nepojede.
Zastavila pěkně u středového kruhu a dál se ani nehnula.
Seskočil mladý rolba z rolbičky, obešel ji, poklepal na páčky a nic.
Rolbička se ani nehnula a radostně udělala loužičku od spojkového pedálku.
"To jsem tedy zvědavá, co se mnou budeš dělat?" usmála se rolbička na stojícího rolbaře.
Rolbař se zamyslel a zavolal si na pomoc právě přicházející starší Popovické kozlíky.
Ti obklopili rolbičku a začali ji tlačiti. I tlačili kozlíci, tlačili, ale utáhnout nemohli.
V tu chvíli se ovšem na střídačce objevili Kozlíci Kolínští.
Rolbař se zamyslel a došel do strojovny pro lano.
Zavolal na Kolínské kozlíky ty se chopili lana a začali milou rolbičku tahat z ledu.
Táhli Popovičtí kozlíci, táhli Kolínští kozlíci, až rolbičku nastrkali do jejího domečku.
Jak jí zastrčili do domečku, šli všichni kozlíci dohrát hokej.
A co milá rolbička?
Protože zlobila, vyměnil ji pan rolbař za žehličku větší a mohutnější a milou malou rolbičku vyhodil i z domečku.
Smutně stojí u dveří naříká a láteří.
Až pan rolba rozhodne se, na led možná dostane se.
Jaké ponaučení z toho milé děti plyne?
Kozlík, když s kozlíkem si pomáhá,
na stadionu panuje dobrá nálada.
Tak vyčurat, pomodlit a spinkat!
Dobrou noc!!!
Přeje strejda Z.V.
Obrázky k článku
Komentáře
Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.

Trochu mi to připomnělo sovětský traktor Ural v první jarní brázdě ,aneb o zemi kde zítra znamená již včera.


Super!!!

Pošlete to někdo do Kolína

Da, da, vot éto те́хника!
Rolbař je moc mladý, my znalci sovětské techniky už od dětství moc dobře víme, že nestačí jen poklepat.
Nádo pořádně zabouchat a pak to zase naskočí
Tak se mi to nějak vybavilo k dnešnímu slavnému výročí 25. února